Světy jedné Goldivlásky

...na jakých to maličkostech závisí štěstí!

Próza

Já sním o Vánocích (pol)


Každým rokem, v čase kdy na venkově ještě hrabou listí, vtrhne do nákupních center na krajích velkých měst Santa Claus. Rozhází po nich stovky nazdobených stromků, nafukovacích sněhuláků, vánočních kolekcí a další model moderních Vánoc. Z klenby pro mnohé posvátných chrámů konzumu se po mávnutí jeho staré rozklepané ruky umně ukryté v tlusté bílé rukavici začne spouštět stužka vánočních koled. Stužka to nekonečná, vtíravá a ulepená od kýče listopadových Vánoc.
To je stav, se kterým toho mnoho nenaděláme. Stesky po těch pravých, tradičních a bílých Vánocích se se silou trhu nemohou měřit. Jedinou možností je útěk do horské pastoušky. I tam nás však může „kouzlo Vánoc“ dostihnout v podobě „Rolniček“ ve vyzvánění bačova mobilu.

Zaměřme se tedy na jinou stránku věci, která i přes svou závažnost zůstává opomíjena. V tuto chvíli nám jde o naše hospodyňky. Podstatná část z nich touží před Vánocemi z nejrůznějších příčin po bytě čistém jako klícka, po bytě Prontem a Savem vonícím. Zkrátka po bytě předvánočně uklizeném. Ponechme stranou vtíravou otázku „proč? a soustřeďme se na to, jak se v této skutečnosti promítnou naše listopadové Vánoce.

Je po mnoha pozorováních potvrzeným faktem, že jakmile se ve vzduchu objeví ona z nákupních center šířící se předvánoční atmosféra, začne v mnoha českých domácnostech boj na život a na smrt mezi hospodyňkou a nečistotami. V mnoha případech je tento konflikt doplněn půtkami menšího rozsahu, kdy proti sobě stojí hospodyňka a její nejbližší. O výsledcích střetu typu „Ale, miláčku, na úklid je přece ještě čas…“ je předem rozhodnuto a boj s nečistotami pokračuje.

Bez ohledu na velikost bytu je nejpozději do dvou týdnů hotovo a právem na sebe hrdá a spokojená hospodyňka spokojeně září v čistě vypulírovaném bytě. Její usměvavý pohled klouže po všech možných koutech bytu. Všechny je zná, vždyť je ve společnosti některého ze svých spolubojovníků z armády čistících prostředků navštívila. Vše je v naprosté rovnováze a harmonii. „Tiše a ochotně purpura na plotně…“, zní poklidně vyrovnanou myslí hospodyňky. Klid a mír.

A teď přichází onen zlom. Za normálních okolností by bylo vše v pořádku, ovšem my máme zhruba půlku listopadu… Na čele hospodyňky začínají objevovat vrásky a laskavá melodie vánoční koledy je nahrazena slovy hrubými a nepublikovatelnými. Na poličkách se opět usazuje prach, v temných koutech bytu opět vládne chuchvalec špíny. Sváteční uklizená atmosféra odchází nevyužita. Vánoce ještě nebyly. A armáda světla v podobě čistících prostředků je bez své velitelky bezzubá. Naše hospodyňka však sedí uprostřed toho neštěstí, toho světa, kde má špína a všední šeď opět navrch, neschopná boje, neschopná zavelet k útoku.

Do všeho toho zmaru přichází její nejbližší. Ta se od nich však místo slov útěchy a podpory dočká zkoumavých pohledů a zdviženého obočí. „Cože jsi, miláčku, ještě nezačala s úklidem? Vždyť Vánoce jsou za dveřmi, stromeček už dokonce v obýváku!“ Po několika hrubších výrazech, která skrze mluvidla opustila mysl hospodyňčinu, se ona těžce zkoušená bytost pouští do dalšího boje. Bez nadšení, bez očekávání a i přes občasnou pomoc nejbližších v tíživém dusnu způsobeném vzájemným nepochopením.

Bez ohledu na velikost bytu je nejpozději do dvou týdnů hotovo a právem zničená a utahaná hospodyňka bez známek života sedí v čistě vypulírovaném bytě. Žádná vánoční melodie, žádný klid a mír. Jen ruce páchnoucí Prontem a podráždění nejbližší. Kouzlo Vánoc zůstalo kdesi v časech našich prababiček.

Podívejte se, vy, kaplané moderních svatostánků konzumu, jaká neštěstí způsobíte, vpustíte-li Vánoce do podvědomí lidí v době předčasné a nevhodné. Podívej se, ty, neviditelná ruko trhu, jaká neštěstí způsobuješ svým rozhazovačným stylem života. Podívejme se my všichni.

Kde jsou Vánoce?





(pol 2008)
Poslední komentáře
27.02.2009 01:23:38: Podivné :-)
25.02.2009 20:49:20: Odpoledne kupodivu ano...
20.02.2009 11:17:28: -dm-: A odpoledne už ano :-)?
18.02.2009 21:17:02: Vzpomněl jsem si na prázdniny u tety. Když se v sobotu ráno uklidil obývák, tak se tam dopoledne nes...
 
Světy jedné Goldivlásky © Goldilocks 2008